Jak líhnout kuřátka, jsme si řekli v minulém článku. Dnes se podíváme na to, jakou péči kuřátkům dopřát, aby z nich vyrostly krásné slepičky/kohoutci.
Teplo
Pro začínající chovatele slepic a kuřátek zde máme dvě zprávy – ta první (špatná) zní, že kuřata nemají vyvinutou termoregulaci – o tu se jim v přírodě stará kvočna. V podmínkách líhňového chovu se o ni musíme postarat sami. Nejjednodušším řešením je zakoupení výkonné klasické žárovky (100-wattová má cenovku 70 centů) a smontování jednoduchého topného tělesa složeného ze žárovky, elektrické šňůry, nějakého toho vypínače a stínítka. Je však možné použít i infračervené žárovky či jiná specializovaná topná tělesa.
Jak jsme zmínili, nejjednodušším řešením je obyčejná stará dobrá žárovka, nově „tepelná koule“. Poskytne kuřatům kromě tepla i světlo. Kuřátka potřebují během prvního týdne teplotu v odchovném prostoru 32 stupňů Celsia, postupně se může teplota snižovat o 2-3 stupně týdně.
Jak rozeznáme, že je teplota tak akorát? Velmi jednoduše – dokonce k tomu nebudete potřebovat ani teploměr.
Mohou nastat tyto čtyři situace:
1. Kuřátka jsou pod lampou rozptýlena zcela po celém prostoru krabice a každé si dělá své. Tehdy je teplota akorát.
2. Jsou-li poschovávány po koutech co nejdále od zdroje tepla, znamená to, že se přehřívají a je třeba lampu umístit výše, případně použít méně výkonnou žárovku.
3. Pokud jsou naopak všechny na hromadě pod lampou, znamená to, že jim je zima a společně se zahřívají. V takovém případě je třeba použít výkonnější žárovku nebo tu původní umístit níže.
4. Může nastat i situace, že všechna kuřata jsou shromážděny v jednom z koutů krabice. Znamená to, že v místnosti i v krabici je průvan a je třeba jej odstranit.
Tip: Při vlastnoruční výrobě topného tělesa dávejte pozor zejména na odolnost stínítka (pokud používáte díl ze staré lampy). Obvykle je na něm vyznačeno, jaký maximální výkon žárovky snese.
Potrava
Ta druhá (dobrá) zpráva je, že první dva dny po vylíhnutí kuřátka nepotřebují potravu. Ještě se vzpamatovávají z líhnutí a spotřebovávají zbytky zásob ze žloutkového vaku. V tomto období je bez problémů můžeme držet v kartonové krabici, nejlépe s neklouzavým dnem (staré tričko stačí). Nad nimi by měla svítit výše zmíněná žárovka. Pro klid duše jim můžeme nabídnout alespoň misku s vodou, ale první den pít jistě nebudou, druhý den možná.
Jako první potravu můžeme kuřátkům nabídnout kukuřičný šrot. Má pěknou barvu, což je stimuluje ke krmení. Abychom jich stimulovali ještě víc, můžeme jim šrot nabídnout v nízké misce. Reflex přijímání potravy je totiž u kuřat propojen s hrabavým reflexem. Trochu šrotu sice kuřata rozhrabou mimo misku, ale většinu z něj zase vyzobou. K pití mohou dostat v napáječce čistou vodu nebo černý čaj (samozřejmě chladný a neslazený).
Po třech dnech můžeme kuřátkům poskytnout již plnohodnotnou stravu. Použít můžeme směsku pro kuřátka (zejména jsme-li pracovně vytíženi) a zpestřovat ji nakrájeným zeleným krmivem. Nebo si můžeme vyrábět vlastní směsky z kombinace šrotu, vařených vajíček, tvarohu a zeleného krmiva. Pod zeleným krmivem si můžeme představit vše, co kuřátkům chutná – známé “plevele” pampelišku a kopřivu, ale drůbeži chutná i méně známá hvězdice prostřední. Vajíčka nastrouhejte na struhadle s malými otvory. Zelené krmivo nakrájejte na řezačce. Pokud krmíte bílkovinnými krmivy (vajíčka, tvaroh), dbejte ve zvýšené míře na hygienu chovu. Jednak tím, že krmivo dávkujte postupně tak, jak si ho kuřátka schopna spotřebovat. Nespotřebované krmivo se rychle kazí, což je nezdravé pro drůbež. A navíc výrazně páchne. Druhým způsobem, jak si při krmení bílkovinami pomoci, je důkladné smíchání se šrotem. Vytvoří se suchá směs, která není až tak náchylná podlehnout rychlé zkáze.
Ve věku 8 týdnů můžeme již kuřecí krmit zarovno s dospělými slepicemi.
Kde je ubytovat
Pro kuřátka vyhraďte samostatný prostor, ideálně v hospodářských budovách, případně v kotelně či jiné technické místnosti. I když budete kuřatům pravidelně a často čistit jejich krabici, zápach bude poměrně silný. Zpočátku jim bude stačit kartonová krabice, kterou po skončení jejího úkolu můžeme zrecyklovat.
Pokud nemáte vybudovanou originál odchovnu, po prvním týdnu bude dobře vyměnit kartónovou krabici za něco trvanlivějšího. Vyhovovat bude například lehce čistitelná dřevěná bedýnka. Jako materiál můžeme použít i laminovanou dřevotřísku (materiál na kuchyňské linky). Poměrně snadno se čistí a udržuje se tím potřebná hygiena chovu. Bednička musí být dostatečně prostorná, aby se do ní bez problému umístila všechna kuřátka, zdroj světla (ideálně zavěšený uprostřed nad bedýnkou), krmítko a napáječka. Samozřejmě, kuřátka musí mít dostatečný prostor pro pohyb.
Nezapomeňme, že kuřata musí být dostatečně zabezpečená před dravci. Takže pokud plánujete například otevřít větrací okénko na chlévě, kde jsou umístěna kuřátka, udělejte to jen v případě, že na něm máte mříž z hustého pletiva. Jinak můžete ráno najít nepříjemné překvapení po návštěvě kuny. A nezapomeňte na to, že i kuřata po několika týdnech budou chtít poznávat okolní svět. Takže odchovna či bedna musí být zajištěna pletivem proti přelétnutí.
Kdy mohou jít kuřátka ven
Kuřátka bez kvočky můžete umístit do venkovního výběhu na nízko posečenou trávu (nejlépe nízká ohrádka s krytou střechou pro případ návštěvy sousedové kočky) ve věku čtyř týdnů. Samozřejmě, opět jen v případě, že teplota je dostatečná – minimem je venkovní teplota 18 stupňů Celsia. V dešti kuřátka raději ven nedáváme (pouze pokud mají krytý výběh). Ve větrném počasí zakryjte stranu od větru, aby byla kuřátka kryta před přímým větrem. Pokud je počasí horké, poskytneme kuřátkům dostatečné zastínění, případně jej ještě zlepšíme tím, že ohrádku umístíme do stínu stromu.
